V rámci projektu Ve stopách historie Šumavy a Bavorského lesa vznikla na místě 27,5 metru vysokého jehličnanu, který byl svého času nejvyšším volně rostoucím vánočním stromem v naší republice, socha Šumavy - Gabrety, což je keltské jméno pro Šumavu, zaznamenané již starořímskými geografy. Představuje historický oblouk, který se klene od keltské, římské, germánské i slovanské minulosti po současnost.
Dle starých Seidlových fotografií rostl smrk nejméně sto let. Pamatoval tvrdé šumavské dřevorubce, kteří kolem něj chodili nebo s koňmi jezdili do lesa na těžkou dřinu, stejně jako sedláky, co tudy hnali dobytek a obdělávali svá kamenitá políčka. Pamatoval i pašeráky na jejich nočních výpravách či převaděče. Za každé změny režimu shlížel na jinou vlajku na budově školy, se kterou sousedil (v současné době budova obecního úřadu). Zažil vznik a po dlouhé době zase konec kasáren strážců hranic socialistického tábora, i nešťastné zrušení hřbitova za kostelem, a konečně jeho obnovení jako pietního místa. Nakonec
nepřežil napadení kůrovcem v roce 2019.
Autorem sochy je známý jihočeský řezbář Jiří Nekola, který tvoří ve Štipoklasech nedaleko Týna nad Vltavou a v Březnici na Příbramsku. Jeho sochařská díla s figurální- mi motivy jsou součástí veřejného prostoru, zatím největší dřevěný betlém s postavami v životní velikosti zdobil v adventu písecké náměstí.
Za projekt v rámci programu přeshraniční spolupráce CÍL EÚS Česká republika- Svobodný stát Bavorsko 2014-2020
Václav Vostradovský